Když byla Timovi diagnostikována cukrovka, dostal od lékaře tři věci – přístroj na měření krevního cukru a blok s tužkou. Účel přístroje je zřejmý, blok s tužkou měl sloužit k zaznamenávání údajů pro lékaře.

Vzhledem k tomu, že Tim pracoval v IT, nebyl zvyklý používat něco tak primitivního, jako je blok a tužka. Vůbec nepochyboval o tom, že by to někde ztratil nebo roztrhal. Před několika lety by si tuto evidenci velmi pravděpodobně vedl v Excelu na svém počítači, včetně grafů.

Nyní je ale rok 2011 a Tim na toto všechno používá aplikaci Glucose Buddy na svém smartphonu. Tato aplikace nabízí vše potřebné – uchovává řadu nejrůznějších informací, vytváří grafy, údaje nahrává na internet, takže jsou dostupné odkudkoli. Samozřejmostí jsou upozornění. Za mírný poplatek je možné získat rozšířenou verzi programu s dietním rádcem.

Tim je jen jedním z milionů lidí po celém světě, kteří vlastní chytrý telefon. A počet těchto lidí rychle narůstá. Jen v Evropě jsou to každý měsíc miliony kusů telefonů. Chytré telefony nabízejí internetový prohlížeč, e-mailového klienta a na rozdíl od běžných telefonů také možnost instalace vlastního softwaru. Celosvětově tvoří chytré telefony zhruba třetinu všech prodaných telefonů. Předpokládá se, že nejpozději během deseti let se již nic jiného prodávat nebude. „Hloupé“ telefony jednoduše vymřou.

Tim svůj iPhone používá stejným způsobem jako mnoho dalších: připojuje se jeho prostřednictvím k internetu, ukládá si sem nejrůznější data, používá různé programy a organizuje si zde svůj čas. I on si rychle zvyká na funkce, které dříve používal výhradně na počítači. Ani on, ani mnoho dalších lidí, už počítače nepotřebují k tolika činnostem, jako dříve. A možná i to je jeden z důvodů, proč Microsoft koupil firmu Skype zaměřenou na komunikaci a šušká se i o tom, že touží po finské Nokii, která je stále největším výrobcem mobilních telefonů na světě.

Tento trend je zřejmý. Ještě před několika málo lety prodeje počítačů výrazně převyšovaly počty prodaných chytrých telefonů. V prvních třech měsících roku 2010 se prodalo 85 milionů počítačů a 55 milionů chytrých telefonů. V posledních třech měsících loňského roku to bylo již zhruba 94 milionů počítačů a 100 milionů smartphonů. Tento stav by prý měl následovat i v budoucnu (napovídají o tom i první tři měsíce letošního roku – 8 milionů počítačů vs. 100 milionů chytrých telefonů).

Microsoft si budoucí vývoj dokáže dobře spočítat, a proto se ho obává, protože jeho dva hlavní zdroje příjmů – Windows a Office – budou s postupným snižováním počtu prodaných počítačů úměrně slábnout.

Největší změnou je bezesporu mnohem vyšší výpočetní výkon, který chytré telefony přinášejí do našich rukou a kapes. Důležitá je také téměř neomezená on-line konektivita. To musí mít bezpochyby hluboký dopad. Horace Dediu, bývalý manažer společnosti Nokia, nyní provozující konzultační společnost Asymco, k tomu dodává: „Kromě toho, že jsou dnešní chytré telefony stále výkonnější, jsou všudypřítomné, brzy je bude mít každý a hlavně je u sebe budeme mít po celý den. Stanou se populárnější než televizory a osobnější než peněženka.“

Navíc toho umějí podstatně více (přestože díky funkci NFC zvládnou bez problémů nahradit i onu peněženku). Vše, co dnešní telefony zvládají, by ještě před několika málo lety vypadalo jako sci-fi. Běžný telefon dnes dokáže rozpoznávat signály, překládat z cizích jazyků, vyhledávat na internetu prostřednictvím hlasových příkazů, rozpoznávat tváře, dokáže v mapě zobrazovat virtuální realitu, která vás dovede tam, kam potřebujete, ukáže na mapě aktuální pozici vašich přátel a spojí vás s hvězdnou lodí Enterprise. Dobře, to poslední zatím ne. “Dnešní smartphone dost možná nabídne vyšší výkon, než jaký byl schopný nabídnout v roce 1985 i ten nejlepší počítač,“ říká Dediu. Ve skutečnosti by tento rozdíl byl ještě menší, dnešní dvoujádrové smartphony jsou co do hrubého výpočetního výkonu srovnatelné se zhruba 10 let starými notebooky. A tento rozdíl ve výkonu počítačů a telefonů se stále zmenšuje.

Možnosti přizpůsobení dnešních telefonů a skutečnost, že pojímají tolik soukromí z našich životů, opět posouvají jejich hranice mnohem dál, než před několika lety. Takový chytrý telefon už neslouží jen pro uložení několika kontaktů, fotografií a textových zpráv. Nyní kromě toho spravuje třeba také naše e-maily, přístup k Facebooku a Twitteru a informace z velkého množství dalších programů, které si každý doinstaluje.

Je ironické, že i přesto jsou dnešní smartphony mnohem lépe nahraditelné, než jejich předchůdci, od kterých se dnes odkláníme. Pokud vám před deseti lety ukradli telefon, museli jste čelit v noční můře ztráty všech kontaktů a jejich pozdějšího složitého shánění. Totéž se týkalo uložených vyzváněcích tónů (vzpomínáte ještě?), her, obrázků apod. Vše bylo nenávratně pryč.

Dnes tomu tak již není. Jednomu z mých přátel nedávno ukradli iPhone. Sice zloděje pronásledoval, ale svůj telefon se mu zpět získat nepodařilo. Prvním jeho následným krokem bylo vzdálené zablokování telefonu prostřednictvím počítače. Poté nahlásil odcizení přístroje u svého operátora. Druhý den dostal nový telefon a bez problémů do něj nahrál veškeré staré aplikace, e-maily, kontakty, fotografie i další data. Během pár hodin se nacházel ve stejném stavu jako kdykoli dřív. Zvládli by jste toto s vaším počítačem či notebookem?

„Chytré telefony by mohly mít opravdu dramatický efekt v rozvojových zemích, kde mohou být problémy s dodávkami elektrického proudu i s vysokými pořizovacími náklady běžných počítačů,“ říká Carolina Milanesi, která se zabývá studiem mobilních trhů v rozvojových zemích pro společnost Gartner. „Podívejte se, jaký pokrok znamenaly pro rozvojové země internetové kavárny. Nyní si představte, kdyby měl možnost přístupu k internetu každý a mohl podle potřeby vyhledávat informace a přistupovat k e-mailu.“ A i ten nejhladovější smartphone stačí nabíjet jednou denně a stále spotřebuje výrazně méně elektřiny, než počítač. Ahonenová dále podotýká: „I běžní uživatelé dnes zjišťují, že chytré telefony jsou v mnoha ohledech bez problémů schopny nahradit stolní počítače. Jedná se o podobný posun, kdy fotoaparáty v telefonech začaly pomalu nahrazovat běžné digitální kompakty nebo kdy telefony začaly ubírat příležitosti náramkovým hodinkám.“

Někdo by zcela jistě mohl pochybovat o ekonomických výhodách chytrých telefonů v rozvojových zemích. Ale on by i běžný telefon byl obrovským přínosem. Třeba takový rybář by mohl zatelefonovat k několika prodejcům a zjistit, kde za svůj úlovek aktuálně dostane nejvíce. A pak si představte aplikaci, která by mu tato data do telefonu stahovala automaticky. To by přeci pro něho byla obrovská výhoda za relativně malou cenu. Obrovský přínos by to znamenalo i pro zdravotnictví. Pro Tima je odesílání údajů o cukru v jeho krvi prostřednictvím telefonu samozřejmostí, v rozvojových zemích ale ani zdaleka ne.

I z tohoto důvodu prý podle Caroliny Milanesi nikdy rozšíření počítačů v těchto zemích nedosáhne úrovně západu. Lidé nepotřebují stolní počítače, když vše potřebné zvládne jejich telefon. „Odhady říkají, že se do roku 2015 celosvětově prodá zhruba 1 miliarda chytrých telefonů. Jejich průměrná cena sice možná bude 600 USD, ale řada z nich bude stát také jen 75 USD.“

A jak dodává Ahonenová, možná ještě méně: „Pokud se podíváme na dnešní špičkové chytré telefony s 3,5“ displejem, 3G, Wi-Fi, 8mpx fotoaparátem či plnohodnotným internetovým prohlížečem, je zřejmé, že se bude jednat o dražší přístroje. Během několika málo let ale klesne jeho cena na minimum. Což je skvělé, protože takový přístroj si budou pak moci dovolit i lidé z Afriky, ze Srí Lanky, Bangladéše a řady dalších zemí. Již během několika málo let.“

I poskytnutí internetové konektivity skrze mobilní sítě je mnohem snazší, než budování klasické komunikační infrastruktury. To dokazují i Čína i Indie, kde by pokrytí veškerého obyvatelstva běžnými linkami bylo mnohonásobně náročnější, než-li je tomu v případě mobilních sítí. I proto jsou chytré telefony – obzvláště ty levné s Androidem prodávané po milionech kusů v obyčejných bílých krabičkách – v těchto zemích tak oblíbené.

A tady Microsoft naráží. Pro drtivou většinu lidí je jeho jméno spjato s počítači: operační systém Windows se nachází na 95% všech PC. Z každého oficiálně prodaného kusu systému má Microsoft příjem zhruba 60 USD a risk zhruba 40 USD – stačí udělat jednu jedinou kopii a pak již jen čekat, kolik kusů se jí prodá, přičemž žádné další náklady již téměř neexistují.

Jenomže na chytrých telefonech Microsoft ani zdaleka nevydělá tolik. Jeho nový mobilní operační systém Windows Phone 7 se nacházel na pouhých 1,6 milionech kusů smartphonů z prodaných cca 100 milionů, což tvoří as 2%. Stále se docela dobře prodávají i přístroje s jeho starším systémem Windows Mobile, jejich nabídka se ale již neaktualizuje a je zhruba dva roky stará.

Místo toho trhu dominuje operační systém Android, který dává Googlu celou řadu prostředků, jak k obrovskému množství lidé protlačit své služby jako je webové vyhledávání, mapy nebo přístup k obchodu s aplikacemi Market (obdoba Apple App Store). A prostřednictvím toho všeho Google prodává svoji reklamu a vydělává. Android se dnes nachází zhruba ve třetině všech chytrých telefonů od řady různých výrobců a očekává se jeho další růst. Google očekává, že zhruba v roce 2013 bud existovat více chytrých telefonů než počítačů. A možná tomu tak bude i dříve.

Dokonce i Nokia, kterou je možné s jejím modelem N9000 Communicator považovat za jednoho z průkopníků na poli chytrých telefonů, poněkud tápe. Konkurence v podobě Androidu u high-end přístrojů a Androidu u levnějších přístrojů Nokii zasáhla tak silně, že když se v září do čela společnosti dostal Stephen Elop (dříve působil i v Microsoftu), rozhodl o přechodu Nokie k operačnímu systému Windows Phone. Na všech těchto telefonech bude mimochodem nasazen vyhledávač Bing.

Může toto být vzhledem ke stále se snižujícím prodejům klasických počítačů pro Microsoft spása? Možná, ale jen velmi těžko takto Microsoft zalátá díry ve svých příjmech. Oproti 40 USD, které Microsoft přibližně vydělá na jedné licenci pro Windows, získá ze svého mobilního systému pouhých 15 USD, což je citelný rozdíl.

Do tohoto kontextu zapadá i koupě společnosti Skype, která Microsoft přišla na 8,5 miliardy USD. To by mohl být plán, jak dále vydělat na chytrých telefonech, protože Skype je velmi často používán díky nízkým poplatkům zejména za mezistátní hovory. Důležitost tohoto kroku je dává tušit i to, že nákup Skype velmi podporoval i samotný Bill Gates, jehož vizionářské schopnosti se prokázaly již nejednou. V porovnání s dřívějšími příjmy plynoucími z počítačů budou budoucí zisky možná nesrovnatelně menší, ale možná to také bude to jediné, co Microsoftu jednou zůstane. Nikde totiž není psáno, že jakákoli společnost musí být úspěšná na věky věků.

A jaký efekt bude mít podle Caroliny Milanesi větší rozšíření smartphonů na lidskou společnost jako celek? Zde se předpovědi stávají méně přehnané a více reflexivní. „Myslím si, že se kvůli těmto přístrojům zhorší schopnosti naší komunikace s ostatními,“ říká. „Podívejte se okolo sebe v restauraci nebo kavárně a spočítejte si, kolik jednotlivců, nebo dokonce párů, kouká do svého telefonu.“

Notebook by za takových okolností nikdo nepoužil, ale chytré telefony jsou menší, osobnější a poskytnou ty samé informace, proto je jejich sledování tolik pohodlné a lákavé, takže neodoláme ani v situacích, kde to není příliš vhodné.

„Samozřejmě jsou případy, kdy je možnost zjistit si vše potřebné, nesmírně užitečná – např. pokud se pomocí mapy potřebujete zorientovat, kde právě jste nebo si potřebujete zjistit cenu nějakého zboží,“ říká Milanesi. „Pak se ale neustále odehrává celá řada dalších situací, kdy kvůli očím směřujícím k malému displeji telefonu, zbytečně ztrácíme mezilidský kontakt, což je podle mého názoru znepokojující.“

Je to vize zvláštní světa, ve kterém jsme díky nim všichni dokonale propojeni, a přesto se navzájem spíše vzdalujeme. Jedno je ale jistě: „Jednou je budeme mít všichni.“

Zdroj: Charles Arthur pro Guardian.co.uk