Telefon, kterému se všechna tato vylepšení podaří přinést nejdříve, by se mohl stát legendou. Nabídne totiž skvěle čitelný displej s nízkou spotřebou, pevnou konstrukci nebo obrovské množství paměti. A protože již dnes víme o celé řadě technologií, které by se již brzy měly začít objevovat v prodávaných modelech, dá se předpokládat, že by se takový telefon mohl na trhu objevit nejpozději v roce 2014.

O flexibilních displejích se mluví již dlouho, nyní by se ale konečně měly začít objevovat i v praxi. Problém výkonu by snad již neměl být zásadní, již dnešní dvoujádrové procesory nabízejí výkonu opravdu dostatek. Výrobci si již také uvědomují význam efektivně odladěného hardwaru i softwaru. K tomu všemu je možné přičíst např. stále se zrychlující mobilní datové přenosy. Zkrátka – určitě se máme na co těšit.

Displej

Možná vůbec největších změn se dočkáme právě v oblasti displejů. Za to nejlepší, s čím se dnes setkáváme, je možné označit RETINA displej z Apple iPhone. Ten na úhlopříčce 3,5 palce nabídne rozlišení 960 x 640 bodů, což činí 326 PPI (pixelů na palec).

Ale ani ostatní rozhodně nelení. Např. Toshiba připravuje displej s rozlišení 1280 x 720 bodů a úhlopříčkou 4 palce, což ve výsledku činí 367 PPI. Je docela možné, že iPhone 5 bude vybaven právě tímto displejem od Toshiby, oba by se totiž měly na trhu objevit v roce 2012.

Hodnota 367 PPI na palec je skutečně úctyhodná a je otázkou, kde se dnešní trend v neustále se zvyšujícím rozlišení zastaví. Ono totiž i rozlišení současného displeje na iPhonu zvysoka převyšuje to, co většina uživatelů dokáže rozumným způsobem ocenit a využít.

Zajímavější otázkou než rozlišení tak určitě bude např. spotřeba. Ačkoli např. OLED displeje znamenaly značné snížení potřebné energie, stále jsou displeje jednou z energeticky nejnáročnějších součástí smartphonů. Budoucností by mohl být např. objev Andrewa Rinzlera z floridské univerzity, který staví na novém druhu tranzistorů vystavěných na karbonových nanotrubicích. Tato technologie je pojmenována jako CN-VOLET a oproti současným OLED displejům by měla snížit energetickou náročnost zhruba na osminu.

Nový směr vývoje chytrých telefonů by mohly znamenat také flexibilní ohebné displeje s plánovaným nástupem na trh v roce 2013. Na prototypech již dlouho pracuje řada společností včetně Sony, NEC či HP, takže věřme, že se jich dočkáme co nejdříve.

Zdá se, že jako první by s komerčními produkty založenými na flexibilních displejích mohlo přijít japonské Sony. Je ale zřejmé, že nad praktickým využít se bude zcela jistě přemýšlet ještě dlouho a přístrojů, které by dokázaly plně využít potenciál této technologie, se možná dočkáme až mnohem později.

Fotoaparát

Jediným důvodem, proč doposud existují klasické digitální kompakty, je špatná kvalita fotoaparátů v chytrých telefonech. Rozlišení dnešních smartphonů, kdy se stále běžněji setkáváme s hodnotami pět, osm či ještě více megapixelů, je již zcela dostatečné, omezujícím faktorem je ale kvalita optiky, nedotažené možnosti automatické ostření a ne vždy použitelný blesk.

Digitální kompakty téměř na veškerou svou činnost využívají hardwarových nástrojů (stabilizace obrazu, procesory pro zpracování barev, ostření, detekce obličejů), zatímco dnešní chytré telefony se u těchto činností většinou spoléhají na software, který sdílí stejný hlavní procesore a další výbavu s ostatními funkcemi telefonu, což se musí někde podepsat. Naštěstí se vše zmenšuje a brzy by neměl být problém vše potřebné dostat do telefonů i na hardwarové úrovni.

I fotoaparáty pro chytré telefony se ale začíná zabývat stále více společností. Příkladem může být např. taiwanská společnost Altek (www.altek.com.hw), která vyrábí fotoaparáty pro mobilní telefony. Pod svou značkou dokonce představila chytrý telefon s Androidem vybavený 14 mpx fotoaparátem, objektivem s 3x optickým přiblížením a xenonovým bleskem.

Ačkoli je nepravděpodobné, že si Altek Leo dokáže vydobýt významnější tržní podíl, jeho přínos do budoucna bude určitě značný. Klíčové bude, až začnou do běžných mobilních telefonů pronikat fotoaparáty s lepšími obrazovými procesory a kvalitnější optickou. I zde bychom se ale mohli dočkat již v příštím roce.

Konstrukce

Tlak na to, aby stále menší telefony dokázaly obsáhnout stále větší výbavu, je neúprosný. Je evidentní, že třeba takový Apple se snaží s každou generací svých mobilních přístrojů o něco snížit jejich tloušťku, zatím se ale nezdá, že by jej nějak výrazněji následovaly i ostatní výrobci. Ti se budou spíše do svých přístrojů, které budou zhruba kopírovat rozměry dnešních modelů, „nacpat“ ještě více výbavy.

Jednomu trendu se ale budou výrobci vyhýbat jen těžko. Tímto trendem je touha po stále větších displejích, která nutí výrobce, aby rozměry svých přístrojů využívali téměř „od hrany ke hraně,“ s širokými rámečky po stranách displeje se tak budeme setkávat ve stále menší míře.

Opravdovou revoluci v konstrukcích telefonů lze ale očekávat až s nástupem výše zmiňovaných flexibilních displejů.

Výkon a mobilní přenosy

Výkon samotných chytrých telefonů je nutně propojený s výkonem mobilních sítí. Není překvapením, že se zvětšujícím se výkonem mobilních telefonů se úměrně zvětšuje také množství přenesených mobilních dat.

V oblasti procesorů, tedy přesněji řečeno integrovaných system-on-chip (SoC) jednotek, výrobci již brzy přejdou na nejmodernější 28 nanometrový výrobní proces umožňující na plochu o stejných rozměrech integrovat více výpočetních jader. Příkladem může být společnost Qualcomm, která by v příštím roce měla uvést čtyřjádrový Snapdragon s frekvencí 2,5 GHz. Ani NVIDIA nemešká, v roce 20104 by chtěla na trh uvést platformu Tegra Stark se zhruba 100x vyšším výkonem, než nabídne současná generace čipsetu Tegra 2.

Posun můžeme očekávat i v oblasti mobilních sítí. Stále více operátorů bude přecházet na LTE, kromě toho se zcela jistě bude rozvíjet i nabídne připojení jako je WiMAX nebo HSPA+.

Konektivita

Tím, jak se chytré telefony svou výbavou přibližují počítačům, nabízejí i stále větší možnosti připojení. Pokud nepočítáme Apple, snaží se navíc výrazná většina výrobců přecházet na standardizovaná rozhraní (microUSB pro přenos dat nebo mini HDMI pro připojení k televizoru).

Budoucností by mohlo být nastupující rozhraní Intel Thunderbolt, které by u chytrých telefonů mohlo nahradit nejen USB, ale právě i HDMI. Nevýhodou spojenou se značkou Intel je však velká pravděpodobnost toho, že po tomto rozhraní jen stěží sáhnou výrobci používající čipové sady konkurenčních producentů.

Vstup dat

Ačkoli si výrobci neustále hrají se ztvárněním klávesnic, současný trend je jasný - s hardwarovými klávesnicemi se budeme setkávat stále méně. A s tím, jak se budou zvětšovat displeje a zlepšovat jejich schopnosti rozeznávat dotyky, bude uživatelů, kteří její přítomnost vyžadovat, stále méně. Napomoci by tomu navíc mohlo i stále se zlepšující zadávání povelů prostřednictvím hlasových příkazů.

Na druhou stranu bude díky svému výkonu a funkční výbavě stále více telefonů nabízet možnost připojení externích klávesnic např. prostřednictvím bezdrátové technologie Bluetooth, obzvláště pak v případě tabletů.

Baterie

Kapacita baterie je jedním z nejvíce omezujících faktorů současných telefonů. Bohužel se nedá očekávat, že by tato hodnot nějakým závratným způsobem začala narůstat. Ve vzdálenější budoucnosti se rýsuje několik nadějných technologií, jejich nástup bude ale zřejmě pomalejší, než doba, kterou pokrývá dnešní článek.

Již v blízké budoucnosti bychom se ale mohli dočkat univerzálního bezdrátového dobíjení. Důležité ale bude, aby všechny přístroje používaly dobíjení založené na stejném standardu. Při větším rozšíření bezdrátových dobíjecích podložek by se totiž doplnění energie do chytrého telefonu stalo mnohem snadnější a dostupnější možností a kratší výdrž by najednou nemusela být až takovým omezením.

Zdroj: Robert Strohmeyer pro MaximumTech.com